Biografie

Prof. Dr. David L. Cochran promoval na Virginské univerzitě a svou specializaci D.D.S., M.S. a Ph.D. v biochemii získal na Medical College of Virginia (MCV). Specializoval se na parodontologii na Stomatologické fakultě Harvardovy univerzity, kde také získal druhý magisterský titul. Nedávno dostal čestný doktorát na Bernské univerzitě ve Švýcarsku. Dr. Cochran je v současnosti profesorem a přednostou Kliniky parodontologie Texaské univerzity Health Science Center, Stomatologické fakulty v San Antoniu. Před pozicí v San Antoniu vedl prof. Cochran postgraduální parodontologii na MCV. Prof. Cochran je členem mnoha profesionálních stomatologických organizací a je certifikovaný Americkou parodontologickou komisí. Je členem Americké stomatologické asociace a Mezinárodní stomatologické asociace. Prof. Cochran publikoval mnoho vědeckých článků a abstraktů s různým parodontologickým, biochemickým a implantologickým zaměřením. Má mnoho ocenění za svou výzkumnou práci na národní i mezinárodní úrovni. Prof. Cochran je aktivní v základním výzkumu. Tento klinický výzkumník je financován z NIH-NIDCR i privátního sektoru.

Abstrakt

Institut Straumann se může chlubit dlouhou historií v oblasti inovací a vývoji výrobků vycházejícího z vědeckého výzkumu, díky kterému významně zlepšuje péči o pacienty. Profesor Reinhard Straumann založil Institut Straumann v roce 1954, přičemž vycházel ze dvou inovativních speciálních kovových slitin, které patentoval pro švýcarský hodinářský průmysl. V 60. letech 20. století začal Reinhardův syn Fritz Straumann spolupracovat se Švýcarskou asociací pro studium interní fixace (AO/ASIF) a jejím výzkumným institutem. Tato spolupráce vedla k vývoji materiálů a výrobě implantátů použitelných v celém lidském těle. Díky této spolupráci se Institut Straumann stal přední společností v oblasti zařízení s interní fixací. Dr. André Schroeder z Bernské univerzity se začal v roce 1970 na Institut Straumann věnovat výzkumu, vývoji a výrobě zubních implantátů. Schroeder a Straumann zjistili, že náhrada zubů vyžadovala průnik metalurgie, mechaniky a biologie, což položilo základ pro vědecký výzkum materiálů, tvarů a povrchů zubních implantátů. Tyto studie dále pokračovaly a přinesly další inovace.

Tyto inovace vedly k nekrytému implantátu Tissue Level, pískovanému a kyselinou leptanému povrchu implantátu SLA® a nejnovější technologii zpracování povrchů, chemicky aktivnímu a osteokonduktivnímu povrchu SLActive®. Kromě toho jako expert s dlouhými zkušenostmi ve zpracování kovů a inovátor v oblasti interní fixace profesor Straumann vyvinul nové materiály pro zubní implantáty, včetně revoluční slitiny titanu/zirkonu Roxolid®  a nového zubního barveného keramického implantátu z oxidu zirkoničitého specificky vyrobeného za vzniku povrchu podobného SLA®  nazývaného povrch ZLA®. Implantáty Roxolid® s povrchem SLActive® představují nový standard v implantační stomatologii kvůli své výjimečné síle a vysoce reaktivnímu/osteokonduktivnímu povrchu umožňujícímu menší průměr a kratší délky implantátů. Podobně implantáty z oxidu zirkoničitého přináší nový standard v estetických oblastech s vysoce osteokonduktivním kostním povrchem a barvou lépe odpovídající nativním tkáním. Tyto poslední inovace založené na vědeckých zjištěních vychází z přirozeného vývoje výrobků v Institutu Straumann, který se objevy a vývojem produktů k péči o pacienty zabývá již déle než 60 let!

Biografie

Profesor a lékařský ředitel Oddělení orální, maxilofaciální a plastické chirurgie Univerzity J. Gutenberga v Mohuči. Od října 2009 spolupracující profesor na Stomatologické fakultě Univerzity Kyung Hee v korejském Soulu.

Promoval ve stomatologii a lékařství a pracuje na Univerzitě v Mohuči více než 10 let. Jeho primární klinické a vědecké zaměření je spojeno se zubní implantologií, včetně klinických studií a základního výzkumu. V klinice pracuje s kompromitovanými pacienty s rizikovými faktory nebo lokální kostní deficiencí, také ale s onkologickými pacienty a pacienty po plastikách patra. Publikoval více než 100 článků v recenzovaných časopisech a je členem sekce ITI, Německo. V roce 2006 a 2010 získal ocenění „Nejlepší učitel na lékařské fakultě“. Od roku 2012 je mluvčím Univerzitního zdravotnického centra Focus: BiomaTiCS – Biomateriály, tkáně a buňky.

Abstrakt

Rozměry implantátů byly několik posledních let předmětem významných klinických diskusí. Hardwarové modifikace s moderními slitinami jako Roxolid a vylepšenou konstrukcí krčku implantátu vedly k výraznějšímu zájmu o toto téma. Hlavně možné snížení frekvence augmentací je velice zajímavé, jelikož může snížit morbiditu pacientů a náklady. Tento rok definovala konference konsenzu ITI klinické indikace uvádějící implantáty s úzkým průměrem. To vedlo k samostatné definici indikací pro jednodílné tzv. „mini-implantáty“ na rozdíl od standardních dvoudílných implantátů. Dvoudílné implantáty s malým průměrem 3,3 až 3,5 mm jsou v centru diskuse vztahující se k jejich použití v oblastech s významným zatížením. Přednáška představí nejnovější prohlášení ITI založené na nedávném přehledovém článku. 

Biografie

Prof. Christoph Hämmerle se po vědecké stránce zaměřuje na biologické a protetické aspekty ošetření zubními implantáty. Zaměřuje se na složitou léčbu komplexních částečně bezzubých pacientů integrující všechny možnosti dostupné v rekonstrukční stomatologii. Jako přednosta oddělení pro fixní a snímatelnou protetiku a zubní materiály vede několik linií výzkumu. Prof. Hämmerle je členem vedení několika profesionálních asociací. Publikoval několik vědeckých článků a věnuje se bohaté mezinárodní přednáškové činnosti.

Abstrakt

Zájmy pacientů jsou v centru moderní zubní implantologie. Úspěch léčby a dlouhodobé udržení výsledku představují dva důležité faktory. Stejně důležitý je i stres, kterému je pacient během léčby vystaven. Do popředí se dostávají léčebné postupy spojené s nízkou morbiditou a finanční a časovou náročností. Objevuje se velké množství důkazů, že implantáty s kratší délkou povedou k úspěšným klinickým výsledkům. Lékař často naráží na kostní morfologii, která neumožňuje zavedení implantátů v proteticky ideálním usazení bez spojené augmentace kosti. I když byla prokázána úspěšnost augmentace, tyto postupy jsou spojené s významně zvýšenou morbiditou, náklady a časovou náročností. Na základě nových důkazů se krátké implantáty s drsnými povrchy zdají mít stejné doby přežívání jako implantáty se standardní délkou. Krátké implantáty se tudíž staly alternativou postupů kostní augmentace v různých klinických situacích a jsou široce používané také v jiných indikacích. Možné výhody spojené s použitím krátkých implantátů zahrnují: menší rozsah diagnostických zákroků (např. DVT), nižší riziko poškození okolních struktur (kořeny, nervy, cévy, paranazální dutiny), absence nutnosti velké augmentace, menší rozsah nutných diagnostických a chirurgických zkušeností, nižší morbidita pacientů, méně komplikací, nižší náklady, kratší léčba.

Biografie

Dr. Gahlert studoval na Freiburské univerzitě v Německu, kde získal diplom jako stomatolog.  Má doktorát v oblasti experimentální mikrobiologie a pracoval na stomatochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice ve Freiburgu a dále se specializoval na dentoalveolární operativu, parodontologii a implantologii.

V roce 1990 získal specializaci stomatochirurga a začal pracovat pro  prof. Dr. Heinze Kniha v Mnichově, kde se zaměřoval na zubní implantologii a parodontologii.

Je členem Mezinárodního týmu pro implantologii (ITI) a byl členem vývojové komise. V roce 2001 spustil první vývojový projekt spojený s keramickými implantáty, který začal na Technické univerzitě v Mnichově.

Od roku 2011 je členem Univerzitní kliniky v Basileji, kde vědecky spolupracuje v oblasti pokročilého výzkumu Fakultní nemocnice v Basileji pod vedením prof. Hanse Floriana Zelihofera. Další výzkum vede ve spolupráci se stomatologickou klinikou Bernské univerzity, anatomickým ústavem Mnichovské univerzity a Zdravotnickým centrem v San Antoniu pod vedením prof. Dr. Davida Cochrana.

Abstrakt

Keramické implantáty z oxidu zirkonu se v několika posledních letech dostaly do centra pozornosti. Ve srovnání se zavedenými titanovými implantáty lze keramické implantáty použít v klinické praxi jako cennou alternativu. Keramické zubní implantáty nabízí nové klinické možnosti jako léčbu náročných estetických případů nebo pacientů se specifickými požadavky.

Mikro-drsné povrchy jsou jedním z klíčových faktorů předvídatelné a úspěšné osteointegrace titanových implantátů. Pro keramické implantáty byl vyvinut povrch se stejnými povrchovými charakteristikami jako osvědčený povrch SLA. Nedávné preklinické studie srovnávají biomechanickou a histologickou kostní odpověď nového keramického implantátu se zavedeným titanovým implantátem s povrchem SSLA. Výsledky neukazují žádné statisticky významné rozdíly mezi materiály v žádném z časových bodů. Keramické implantáty se tudíž také vyznačují excelentní osteointegrací.

Kromě toho byla klinická funkčnost tohoto keramického zubního implantátu vyhodnocena v prospektivní multicentrické studii. Úspěšnost a přežívání na úrovni 97,6 % a příjemné estetické výsledky po jednom roce dokládají potenciál bezpečného a předvídatelného použití keramických zubních implantátů v klinické praxi.